Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. Příklad prognózy - Inovace v údržbě zapojením teorie pravděpodobnosti a statistiky

23. 2. 2012

 

1. Popis
Mezi inovace můžeme počítat i změnu pojetí opravárenství, které pak umožňuje výpočet intervalů mezi jednotlivými opravami nebo revizemi(jinak řečeno inspekcemi) na základě teorie pravděpodobnosti a statistiky. V současné době jsou totiž jednotlivé intervaly konstantní, ať je technický objekt nový či starý, ať je zatížen hodně nebo málo. Je přeci logické a všeobecně akceptovatelné, že novější technický objekt nemusí mít periodické opravy či revize tak často jako starší a že více zatížený technický objekt potřebuje periodické opravy či revize častěji než méně zatížený.
Abychom mohli uvedené uplatnit je však třeba drobná změna pojetí konstrukce a výroby technického objektu. Tato změna však je všeobecně akceptovatelná a mnozí výrobci ji již realizovali. Tedy:
Výrobce zařízení (kde to realizuje zejména konstruktér) má na svém výrobku mít vyřešenu tuto problematiku:
1) Maximální snaha o vyřešení rizika vyplývající z možnosti náhlé poruchy (tj. poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“) Lze ho např. možno významně snížit studiem fyzikální stránky jevu, který k této poruše vede a je to zejména křehký lom, který můžeme omezit např. výběrem vhodného materiálu. Houževnatý lom způsobený přetížením například můžeme omezit např. u jeřábu instalací omezovače přetížení nebo též můžeme kritickou součástku vhodněji dimenzovat s použitím vhodnějších výpočetních metod či přesnějším určením normalizovaného zatížení. U hydraulických systémů můžeme pravděpodobnost poruchy vlivem zapůsobení nečistoty odstranit instalací filtru. A i konečně pravděpodobnost samotného píchnutí pneumatiky se u automobilů s použitím moderních pneumatik významně snížila.
Vidíme zde, že tato snaha je přirozená snaha výrobce a jsou zde i výsledky, jak každý vidíme z vlastní zkušenosti.
2) Podílení se na řešení rizika poruchy vyplývající z poruchy závislé na času jako je opotřebení, únava materiálu atd. (tj. z poruchového modelu „sjetí pneumatiky“ a „píchnutí na sjeté pneumatice“). A to předpokládáním náhodného provozního zatížení.
Tedy výrobce předpokládá „náhodné provozní zatížení“ výrobku, ale určuje ho provozovatel. A určuje tak reálný postup degradačního mechanismu materiálu. Na těchto zna
Na těchto předpokladech staví „Hypotéza nového přístupu k modelům poruch a strategii údržby a technické inspekce“, která je publikována na internetové adrese:
 
2. Závěr
V případě zavedení hypotézy do praxe na základě výše uvedených faktů se změní intervaly údržby a rozsah údržby na základě těchto vlivů:
1.Novost (či stáří) technického objektu. Je neekonomické provádět údržbu ve stále stejném intervalu a rozsahu nezávisle na jeho stáří. U nového zařízení by mohli být intervaly delší a čím více se zařízení blíží ke konci plánované životnosti, je nutné je zahušťovat.
2.Velikost provozního zatížení vzhledem k zatížení, které je předpokládáno výrobcem. Je neekonomické provádět údržbu ve stále stejném intervalu a rozsahu nezávisle na velikosti jeho provozním zatížení. V případě menšího provozního zatížení by mohli být intervaly delší.
3.Ohodnocení velikosti rizika v případě poruchy. Je neekonomické provádět údržbu ve stále stejném intervalu a rozsahu nezávisle na ohodnocení velikosti rizika v případě poruchy. Na základě tohoto ohodnocení je nutno v tomto systému určovat "maximální dovolenou pravděpodobnost poruchy", která by se určovala právě s ohledem na následky poruchy na základě provedené analýzy rizik.
 
3. Zhodnocení
Z předcházejících kapitol je patrné, že existují tyto typy jevů, které mohou mít vliv na uvedenou inovaci. Jsou to:
Iniciátory inovace, mezi níž především patří:
-inovační zisk
-požadavky na bezpečnost provozu technického objektu, i když inovační zisk snižují
Podmínky inovace, mezi které patří:
-objev v přírodních vědách
-vnitřní předpoklady techniky (musí být známy technické principy, na kterých se bude stavět něco nového)