Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. Příklad prognózy - Jaký bude nový osobní automobil?

11. 8. 2010

 

Automobil: Jeho vývoj v minulosti, dnešní situace a výhled do budoucna
 
Zde se budeme zabývat možnostmi vývoje systémů současného osobního automobilu, a to inovacemi, které mohou mít v budoucnu velký vliv na vývoj automobilu. Aby bylo možno pochopit vývoj automobilu jako celku, je na začátku zopakovaný celý vývoj osobního automobilu.
Automobil (či jen auto) je dvoustopé motorové osobní či nákladní vozidlo. Zde se však budeme zabývat jen osobním automobilem. Slovo automobil pochází z řeckého άυτο (áuto) – samostatně a latinského mobilis – pohyblivý. Vznik a vývoj inovací v technice provází mnoho zákonitostí. Jsou zde aplikovány podmínky, které ovlivňují vznik a vývoj inovací v této oblasti. Jsou zde též aplikovány historické vztahy mezi jednotlivými vývojovými tendencemi. Každý technický objekt, automobil nevyjímaje, má svůj vývojový cyklus, tj. vznik, vývoj až k maximálnímu rozšíření a zánik. Technický objekt v tomto případě osobní automobil se přestává používat, protože je nahrazen nějakým jiným, ekonomicky či jinak výhodnějším technickým objektem, který plní ten samý účel. Anebo mizí sám účel, proč technický objekt vznikl. Jdeme-li do sci-fi potom ten samý účel může plnit vznášedlo, vrtuník, nějaký hybrid nebo něco úplně nového. Anebo zmizí sám účel osobního automobilu, tj. přemisťování osob z jednoho místa na druhé.

1.Vznik osobního automobilu:

 
Již v dobách předautomobilních existovala potřeba přemisťovat se s jednoho místa na druhé. Existovaly tedy kočáry tažené koňmi, existovaly i cesty, i když mohly být plné výmolů. Pro vznik osobního automobilu bylo potřeba ještě zabudovat do kočáru nějaký motor či jinak řečeno agregát a nějak uskladnit na vozidle dostatečné množství energie, např. nádrž plná benzínu, nafty, plynu, místo pro uhlí či akumulátory. Dále bylo nutno vynalést pneumatiku.Takové byly podmínky, které bychom mohli nazvat vnitřní předpoklady techniky

Talentované osoby jsou spíše nadšenci než profesionální vědci nebo technici vytuší možnost realizace zisku s inovace čili inovačního zisku Jejich pokusy ztroskotávají a všechno se vrací do původního stavu. Do této úvodní "laické" fáze bychom mohli zařadit Cugnotův parní vůz.

Francouzský vynálezce Nicolas-Joseph Cugnot prováděl první pokusy s parním automobilem již v 18. století. Funkční prototyp jeho automobilu vyjel poprvé 23. října 1769. V dalším roce postavil vynálezce vylepšený model a v roce 1771 s ním narazil do cihlové zdi, což je první známá automobilová nehoda. Stroj z roku 1770 je dodnes zachován v pařížském Conservatoire des Arts et Metiers.

Další pokusy prováděl v Praze Josef Božek v letech 1815-1817. Jeho parovůz byl sice úspěšně předveden, ale po ukradení pokladny z předváděcí akce ho vynálezce rozbil a pokusy ukončil. Avšak pro tyto pokusy musel již být znám parní stroj. Funkční parní stroj vynalezl James Watt.

Paralelně ke snaze techniků se vždy rozvíjí věda. Např. James Watt přivedl svým vynálezem vědce k potřebě hledání úplných teorií vazby tepelné a mechanické energie. Hledáním odpovědí na tento problém založili N. Carnot, R. Mayer, von Helmhotz a R. Clausius přírodní vědu termodynamiku, která svými teoriemi zpětně ovlivnila konstrukci tepelných strojů.

Do této fáze hledání patří i automobily s elektrickým motorem – elektromobily. Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem z roku 1835. První elektromobil vznikl přibližně o 50. let dříve, než první automobil se spalovacím motorem sestavený Karlem Benzem v roce 1886. 29. Dubna 1899 Camille Jenatzy překonává jako první na světě 100 km/h hranici se svým elektromobilem Jamais Contente ve tvaru připomínajícím doutník.

V Československu se do historie elektromobilů zapsal Ing. František Křižík již v roce 1895 svým prvním elektromobilem poháněným elektromotorem o výkonu 3,7 kW který byl napájen olověným akumulátorem s 42 články. Za nejpovedenější motorové vozidlo z Křižíkovy dílny je považován až jeho třetí vůz Landaulet se dvěma elektromotory pohánějícími každý jedno zadní kolo.

Po nějakém čase, když věda a technika zaznamenávají další pokrok, inspirují se někteří vynálezci a využívají nových zdokonalení k vyřešení signalizované potřeby. Sem patří Ottovy a Dieselovy pokusy se spalovacími motory a jejich zabudováním do automobilu.

Ottův motor je historické označení spalovacího motoru, který v roce 1876 vyrobil a 25. května 1877 patentoval německý konstruktér a vynálezce Nicolaus Otto. Ottův motor byl čtyřtaktní plynový zážehový motor se zvýšeným kompresním poměrem. Průběh pracovního cyklu motoru je zjednodušeně popisován termodynamickým Ottovým cyklem: adiabatická komprese a expanze, rychlé spalování je nahrazeno izochorickým přívodem tepla a izochorický odvod tepla je realizován výměnou náplně.

Vznětový motor, běžně také nazývaný dieselový motor, naftový motor, Dieselův motor či zkráceně jen diesel, je nejvýznamnější dnes používaný druh spalovacího motoru. Jedná se o motor, kde se chemická energie vázaná v palivu mění na mechanickou energii ve formě otáčivého pohybu hnacího hřídele stroje.Byl vynalezen Rudolfem Dieselem a zdokonalen Charlesem Ketteringem.

V té době se také objevila pneumatika. První, kdo si nechal výrobek podobný pneumatice patentovat, byl Robert William Thomson . Ve své době však neměl tento výrobek žádné praktické uplatnění a tak se na něj na čas zapomnělo. V roce 1887 jí znovu-vynalezl a vylepšil John Boyd Dunlop. První pneumatika kterou vyrobil, byla ze zahradní hadice a měla vylepšit jízdní vlastnosti tříkolky pro syna.

První automobil vyrobil Karl Benz v roce 1885. První český automobil je NW Präsident. Byl vyroben v roce 1897 v Kopřivnici.

Potom se vynálezem zabývá větší počet odborně fundovaných lidí s lepšími technickými prostředky. Vynález může být provozuschopný, ale není ekonomicky výhodné ho využívat . Teprve až v případně ekonomicky výhodného provozu se vynález uchytává a začne prosazovat a rozšiřovat. Jako příklad uveďme, že na počátku 20. století jezdilo v USA dokonce více elektromobilů než automobilů, až do té doby, než Fordovo "T" model svou nízkou cenou a spolehlivostí vytlačil elektromobily do ústraní.

Jak je vidět hned na začátku byly tendence a pokusy, jak s elektrickým, tak s parním pohonem automobilu. Avšak ekonomicky nejvýhodnější se stal spalovací motor. Kromě jiných výhod pracuje na základě uhlovodíkových paliv, které v malém objemu obsahují velké množství energie. Akční rádius automobilu je v takovémto případě dostačující velký. Avšak ani jiná paliva jako zemní plyn, propan-butan a různá ekopaliva jako etylén či metylester řepkového oleje nejdou opomenout. Jsou to však pravděpodobně slepé větve vývoje automobilu.

2.Vývoj automobilu v minulosti

Po ustálení problémů s agregátem na spalovací zážehový či vznětový motor, nastává normální, klidný vývoj automobilu krůček za krůčkem.

Jeden z nejdůležitějších směrů rozvoje technického objektu je zvyšování jeho hlavních parametrů. U osobního automobilu je to samozřejmě rychlost, která je do určité míry hlavním parametrem automobilu, dále je to akční rádius, účinnost agregátu, počet přepravovaných osob, bezpečnostní prvky a estetický vzhled.

Základní uspořádání automobilu se vyvíjelo od motoru vepředu s pohonem jednoho zadního kola nebo dvou zadních kol ještě bez diferenciálu, k dnešní nejrozšířenější variantě motor vepředu a hnaná obě přední kola s diferenciálem. Jako mezitypy se vyráběly snad všechna možná uspořádání a kombinace. Základní uspořádání má vliv na základní dynamiku jízdy, na nedotáčivost/ přetáčivost.

Další základní směr vývoje technického objektu je dán dvěma zdánlivě protikladnými směry - univerzalizace a specializace. Chce se po automobilu (nebo jakémkoli stroji), aby zvládl co možná nejvíc druhů činností a zároveň se chce, aby každou činnost zvládl co možná nejdokonaleji a nejhospodárněji. Tedy konkrétně, aby jezdil rychle a spolehlivě po okresní silnici, dálnici i v terénu všemožného druhu a aby to zvládal co s nejvyšší rychlostí, co s nejvyšším pohodlím a co nejefektivněji a nejekonomičtěji.

V praxi se ujaly dva typy motorů, které jsme již zmiňovali oba zařazujeme mezi spalovací s vnitřním spalováním. Je to zážehový, spalující benzín a vznětový (diesel) spalující naftu. Motory se postupně stávaly kompaktnějšími, tj od jednotlivých válců se vyvinul motor do bloku válců. Vačkové hřídele se přesunuly z dolní části do prostoru nad válce. Kompaktnost je výhodná z hlediska výroby i spolehlivosti provozu. K částečně protikladným požadavkům můžeme také počítat kompaktnost a modulové uspořádání.Modulové uspořádání prosazuje automobilové opravárenství, které tím zkracuje dobu oprav a cenu oprav. Další vývoj motor spočíval k zavedení přeplňování a vstřikování benzínu.

Dále byla zavedena diagnostika motoru. Diagnostika je činnost, která se zabývá posouzením míry opotřebení součástí motoru, nastavení základních parametrů jednotlivých funkčních částí a možnými příčinami závad. Diagnostika zlevnila provoz a údržbu automobilů.

Z důvodu hnací charakteristiky spalovacího motoru je nutná převodovka. Přes různé řetězy a variátory se dnes ustálilo řešení na synchronizované pětistupňové mechanické převodovce, ale i různé druhy automatických převodovek se dnes používají.

Karoserie je část vozidla, určená k přepravě osob a nákladu a k jejich ochraně před nepříznivými vnějšími vlivy. Zajišťuje komfort a díky deformačním zónám i ochranu při dopravních nehodách. Dále je to věc dávající automobilu určité estetické vlastnosti.U osobních automobilů se dnes používá samonosná karoserie. Karoserie je buď vyrobena spolu s automobilem nebo je vyroben nejprve podvozek, který je následně okarosován buď přímo výrobcem podvozku, nebo karosářem.

V současné době se v osobním automobilu začínají objevovat elektronické prvky, např: antiblok, navigace, elektronické vstřikování, pomoc při couvání atd.

3. Osobní automobil dnes

Dnes můžeme říci, že jízda osobním automobilem má tyto přednosti:

-můžeme svobodně měnit směr a rychlost jízdy

-automobil je v případě potřeby vždy k disposici

-máme příznivý pocit z ovládání energie větší než je lidská.

Automobil a jeho provoz má však také nedostatky:

-zabírání velké plochy pro parkující automobily

-zabírání velké plochy pro silnice a dálnice

-systém pohonu, který znečisťuje životní prostředí a závisí na strategických surovinách

-smysly a reakce nervové soustavy řidiče, které se desetitisíce let vyvíjeli pro rychlost chůze a běhu, pro jsou pomalé pro stále se zvyšující rychlost jízdy automobilu.

Uvažujme kombinaci možnosti svobodně měnit směr a rychlost, příznivého pocitu z ovládání velké energie a nedokonalost našich smyslů a nervové soustavy. Tato kombinace má tragické následky, co se týká nehod v dopravě. Tyto tragedie mají na stav společnosti velký negativní vliv. Z těchto důvodů by se mělo uvažovat o změně systému dopravy automobilem. Současné pokusy o zvládnutí situace, např. přísnějšími předpisy pro provoz na pozemních komunikacích a přísnějšími sankcemi za jejich nedodržování, současnou situaci, která nevyhovuje systémově, neřeší. Je nutná změna celého systému automobilové dopravy. Musí být zřejmě nalezen nový kompromis mezi svobodou a pocitem volnosti při používání a ovládání osobního automobilu a množstvím obětí. Musíme však mít na paměti, že osobní automobil je nejdražší masově rozšířená věc přímé spotřeby, je tedy kupována i pro uspokojení svých pocitů.

Pouze takovýto pocit svobody a extáze s ovládání velké síly (tedy výkonu) je dnes hlavní motiv pro existenci motocyklů a čtyřkolek, i když jsou svoji podstatou velmi nebezpečné.

Jako kompromis se nabízí částečná vazba na vozovku, a to zejména tam, kde se automobil pohybuje rychle, kde naše smysly nestačí a kde se stávají nehody s tragickými následky. Nabízí se zde využití elektroniky. Proto chápejme dnešní systémy např.ABS, systém pro optimální rozdělení brzdných sil, radar nebo navigační systém, jako za začátek pro úplné elektronické vedení automobilu v jízdní dráze počítačem. Tento bude vědět o okolních vozidlech, o plánované trase jízdy a vše o vozovce, po které se pohybuje. V blízkosti vozovky nebo pod ní by mohl být veden kabel, nebo jiný systém (antén), z kterého by palubní počítač čerpal další potřebné informace k jízdě. Alternativa je sledování a řízení automobilu z družice.

Počítač by řidiče omezoval, když by byla možnost nebezpečné situace nebo by vedl automobil i bez zásahu řidiče. Tyto prvky by mohly vytvořit bezpečnější silniční provoz.

Doprava nákladními auty (především kamiony) by se měla stát ještě závislejší na jízdní dráze než doposud a než je uvedeno v tomto článku pro osobní dopravu. Zde by se vyplatily i speciální jízdní pruhy pouze pro kamiony pro jednotnou rychlost např. 80km/hod. Dále by se zde měl uplatnit tlak na převod části kamionové dopravy na železnici.

Další systém osobního automobilu, který je zralý na změnu je systém trakční, tj. spalovací motor s relativně malou účinností a spalování fosilních paliv. Světové zásoby uhlí, ropy a zemního plynu nejsou nevyčerpatelné, negativní je vliv spalin na životní prostředí a stále se diskutuje o vlivu CO2 na globální oteplování.

Jako nejefektivnější pohon osobního automobilu se ukazuje být elektromotor. Má tyto výhody:

-může fungovat bez převodovky, přímo na nápravě, je lehký

-  závislost otáček a momentu může být uzpůsobena tak, že tvoří trakční hyperbolu

-může se zde uplatnit rekuperační brždění, tj. při brždění se elektrická energie vyrábí z pohybové energie automobilu. Je možné tím zpětně nabíjet baterie

Energetika osobního automobilu prodělává v současné době prudký vývoj. Světové automobilky závodí o to, která první uvede do sériové výroby automobil poháněný elektromotory. V nejbližší době se změní celkové uspořádání automobilu tak, aby mělo každé kolo svůj malý elektromotor, který bude integrován přímo na osu kola. Umožní se tím určit elektronickými prvky velikost hnacího i brzdného momentu pro každé kolo zvlášť. Čili elektronické systémy řízení mohou posílit.

Nevýhody uvedeného řešení elektromobilu jsou dvě: a) Omezený dojezd (akční rádius elektromobilu), s tím souvisí i dlouhá doba nabíjení a b) Drahé akumulátory.

Výhod je celá řada, již jsme je uvedli v textu a dále je to nízká cena provozu. Toto řešení vyhovuje pro denní dojíždění do práce, za nákupy či s vyřízením ostatních věcí denní potřeby s nabíjením přes noc. Nevyhovuje však pro delší služební nebo soukromé rekreační cesty. Jestliže se elektromobil doplní o spalovací motor, který v příslušném režimu jízdy vyrábí elektrickou energii, říkáme tomu hybridní pohon. Je to prvek zesložiťující a zdražující automobil, ale v zásadě to řešení pro současnou dobu je.

4.Výhled do budoucna

Pokračování změny energetiky osobního automobilu spočívá v uplatňování technologií, které využívají přímo energie Slunce. Na Zemi dopadá sluneční energie především jako světlo. Je zde tedy problém , jak energii ze Slunce získat, neboť sluneční energie má dvě velké výhody je naprosto čistá a je zadarmo.

Další problém je, jak energii skladovat a na jakém principu konstruovat dopravní prostředky.

Nabízí se zde vodík, má velkou výhřevnost, je velmi rozšířený a dá se skladovat i na vozidlech. Velký význam pro přímou výrobu elektrické energie v automobilu má palivový článek. Nejzajímavější je vodíko-kyslíkový. Pochod ve vodíko-kyslíkovém článku je v podstatě obrácený rozklad vody elektrickým proudem. Zplodinou vodíko-kyslíkových článků je voda, podobně jako při hoření vodíku. Od palivových článků se hoření liší tím, že uvolněná energie není elektrická. Rozdíl je vtom, že k ionizaci plynů nedojde teplem jako u hoření, ale pomocí katalyzátorů. Při takovéto ionizaci se na jedné elektrodě shromažďují elektrony. Průchod elektronů z vodíkové elektrody vnějším obvodem na kyslíkovou je elektrický proud, který může konat práci. Napětí mezi elektrodami je 1V a 1cm 2 plochy elektrody dává až 200mA stejnosměrného proudu. Účinnost palivových článků je 50 až70% a v budoucnu se dá počítat až 80%.

Palivové články se v současnosti rychle vyvíjejí směrem k tomu, aby byly lehké a kompaktní, reálné je 2,0kW na litr objemu, což je velmi důležité právě pro automobily. Dále se bude snižovat i cena za vyprodukovanou energii.

Vodík, jeho výroba a distribuce. Vodík je plyn, který je bez barvy, bez chuti a bez zápachu. Za normálních podmínek má jeden litr vodíku hmotnost 0,0899 g. Další důležitou vlastností je výhřevnost, která u vodíku činí 33 kWh/kg. Ve vazbě s kyslíkem tvoří vodu, s uhlíkem uhlovodíky. Teplota varu vodíku je -253st.C. Teplota vznícení je 560st.C

Vodík se v dnešní době vyrábí reformingem za pomoci páry horké 200st.C ze zemního plynu, metanu nebo i jiných uhlovodíků. Další možností výroby vodíku je elektrolýza vody. Je třeba 4,8kWh elektrické energie na výrobu jednoho kubického metru vodíku. Nejméně známou metodou výroby vodíku je přímá fotochemická reakce vody, její přímý rozklad na vodík a kyslík za přítomnosti katalyzátoru. Vývoj této metody výroby vodíku však ještě není ukončen. 

Při skladování vodíku je nutno řešit dvě základní věci

a) formu skladování vodíku

-jako stlačený vodík při 70 MPa

-jako zkapalněný vodík při -250st.C

-vodík vázaný v pomocných nosných materiálech

b) tlakové nádoby, ve kterých by byl vodík skladován. Těžké ocelové nádoby by v budoucnu měly nahradit nádoby z uhlíkových kompozitů. Při skladování v ocelových lahvích představuje vodík pouze 1% celkové hmotnosti. Výhodou uhlíkových kompozitů je mnohonásobně vyšší pevnost při nízké hmotnosti.

Doprava je možná nejen v tlakových nádobách, ale i pomocí produktovodu. Je však nutno zaručit maximální těsnost, neboť teprve, když je vytvořena směs se vzduchem, je možnost exploze.

Výbušnost vodíku závisí na teplotě vznícení a na jeho koncentraci ve směsi se vzduchem. Teplota vznícení vodíku je 560st.C v porovnání k tomu benzín má teplotu vznícení 360st.C . Meze výbušnosti v objemových procentech je 4,1 až 74,0%, u benzínových par je to 1,9 až 9,1%. K výbuchu automobilů dochází, jestliže se benzín, nebo jeho páry v uvedené koncentraci, dostanou na část automobilu, která je teplejší, než jeho teplota vznícení. Ochrana proti výbuchu vodíku je tedy takováto:

-zabránit únikům vodíku ve spojích, při přečerpávání a při nehodě nebo havárii.

-unikající vodík rozptýlit tak, aby koncentrace vodíku byla menší než mez výbušnosti. U automobilu je možno zajistit, aby proudící vzduch tuto koncentraci snižoval.

-zamezit tomu, aby v blízkosti místa úniku vodíku byl povrch teplejší, než je teplota jeho vznícení. Což je u automobilu se studeným vodíkovým článkem snadno řešitelné.

Jako zdroj elektrické energie je používán vodíkový palivový článek. Vodík je skladován v nádrži automobilu a čerpán u čerpacích stanic. Takovéto automobily jsou srovnatelné svoji rychlostí, zrychlením, akčním radiem, připraveností k rozjezdu atd. Výhody takovéhoto uspořádání jsou bezhlučnost a žádné znečisťování prostředí. Tato koncepce plně nahrazuje současné systémy pohonu automobilu, a doplňuje v současné době zaváděné elektromobily, neboť uvedené řešení může fungovat i jako elektromobil.

5. Konec automobilu

Každý technický objekt, automobil nevyjímaje, má svůj vývojový cyklus, tj. vznik, vývoj až k maximálnímu rozšíření a zánik. Technický objekt v tomto případě osobní automobil se přestává používat, protože je nahrazen nějakým jiným, ekonomicky či jinak výhodnějším technickým objektem, který plní ten samý účel. Anebo mizí sám účel, proč technický objekt vznikl. Jdeme-li do sci-fi potom ten samý účel může plnit vznášedlo, vrtulník, nějaký hybrid nebo něco úplně nového. Anebo zmizí sám účel osobního automobilu, tj. přemisťování osob z jednoho místa na druhé. To znamená takový rozvoj telekomunikačních zařízení ( telefon, internet popř. obojí dohromady či třeba v kombinaci s hologramy), že přemisťování osob nebude potřeba. Další možností je tak dokonalá organizace hromadné dopravy, že zanikne potřeba automobilu

Všeobecně by se dalo říct, že technický objekt se dále již nepoužívá (technický objekt zaniká), jestliže

a) zaniká společenská potřeba činnosti, kterou technický objekt vykonával

b) začne se používat jiný technický objekt na jiném principu s větší ekonomickou výhodností uspokojující tutéž společenskou potřebu, tzn. vznikne inovace, které počítáme mezi kvalitativní diskontinuální.

V případě b) se situace mění, jestliže se zvýší úroveň přírodních věd či technické empirie natolik, že je možné opětovné použití původního technického nápadu na vyšším vývojovém stupni, tím začíná nová obrátka ve vývojové spirále. Například je možno uvést princip elektromobilu, který zde již na nižší technické úrovni jednou fungoval.

6. Zhodnocení

Na uvedeném příkladu vývoje osobního automobilu jasně vystupují vlivy, které působí na inovace technického objektu v našem případě osobního automobilu. Jsou inovace, které vděčí za svůj vznik pokroku v přírodních vědách a jiné zase technické empirii. Pokrok přírodních věd přináší velké zvraty ve vývoji techniky a způsobuje inovace vyšších stupňů, avšak nikdy nejde samostatně bez technické empirie.

Za inovaci bereme každou změnu nebo doplnění technického objektu, která přispívá ke zdokonalení technického objektu (např. inovace v konstrukci, materiálu, povrchové úpravě apod.).

Z předcházejících kapitol je patrné, že existují dva typy jevů, které mohou mít vliv na inovace. Jsou to:

Iniciátory inovace, mezi níž především patří:

-inovační zisk

-požadavky na bezpečnost provozu technického objektu, i když inovační zisk snižují

-enviromentální požadavky na výrobu, provoz a likvidaci technického objektu, i když inovační zisk snižují.

-estetické požadavky (průmyslový design a architektura), zde též mohou jít požadavky proti inovačnímu zisku, ale ve velké většině případů inovační zisk zvýší

Podmínky inovace, mezi které patří:

-objev v přírodních vědách a/nebo

-vnitřní předpoklady techniky (musí být známy technické principy, na kterých se bude stavět něco nového) a/nebo

- technická empirie, tj. v našem případě např.zkušenosti s realizací a provozem ostatních dopravních prostředků.

 

obr.24.jpg 

Obrázek  Staré a nové automobily

 

Je zde uvedeno několik příkladů, jaký je pravděpodobný vývoj jednotlivých systémů osobního automobilu v budoucnu za předpokladů, které jsou vždy v každé kapitole uvedeny. Mohutný impuls k této změně dává hrozba vyčerpání zásob fosilních paliv. Před vyčerpáním zásob fosilních paliv dojde k většímu využívání těchto inovací pouze v případě, že by byly finančně srovnatelné. Proto zde vyniká smysl různých dotací těchto technologií, neboť kdo si nejdříve osvojí tyto technologie, bude ve velké výhodě.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky osobní automobily