Jdi na obsah Jdi na menu
 


Iniciátory inovace I

 

Jako primární inovační iniciátory můžeme označit:

- inovační zisk
- ideologický a mocenský tlak

Jako sekundární inovační iniciátory označíme například:

- požadavky na bezpečnost technického objektu a jeho provozu po celou dobu jeho životnosti
- environmentální požadavky na výrobu, provoz a likvidaci technického objektu
- estetické požadavky (průmyslový design a architektura).
Největší vliv na inovace má inovační zisk a také ideologický a mocenský tlak (podrobně - viz další kapitola). Další v pořadí, a to stejnou měrou, je bezpečnost práce při výrobě i provozu a enviromentální požadavky. Protože uvedené iniciátory mohou inovační zisk zvýšit i snížit, bývávají postaveny také proti sobě. Proto jsou tyto požadavky přikázány zákony, vyhláškami a technickými normami (viz dále). Dále do této skupiny patří estetické požadavky (tj. design nebo architektura), která opět může inovační zisk snížit nebo zvýšit - jsou však používány dobrovolně.
Inovační zisk
1. Co je inovační zisk
Inovační zisk byl definován Schumpeterem (viz literatura) a plyne z inovací, které snižují náklady na výrobu neměnného technického objektu nebo na poskytování neměnné služby. Dále je ho též možno definovat při vstupu zcela nového technického objektu na trh. Jde o nové generace technických objektů, jejichž tržní ceny ztrácejí vztah k nákladům na jejich výrobu, obvyklý u zavedených technických objektů. Ztrácejí také kontinuitu s vývojem kvalitativních vlastností běžných výrobků.
Stupeň vývoje má hlavní vliv na intenzitu společenské potřeby vývoje technického. Za otrokářství byl inovační zisk z tvorby nových inovací technických objektů malý z důvodu levné pracovní síly otroků. Můžeme například uvést vynález vodního kola a parní turbiny v antice, kdy zdánlivě nevyčerpatelné zdroje pracovní síly otroků znamenaly snadné řešení přísunu energie a inovační zisk byl důvod k tomu, aby vynálezu těchto technických objektů bylo hromadně využito a tyto technické objekty upadly na dlouhou dobu do zapomenutí. Naproti tomu se začínají prosazovat a rozvíjet válečné technické objekty a systémy, například jde o zapálení římských lodí u Syrakús pomocí odražených slunečních paprsků.
Čím se inovační zisk větší, tím je větší tvorba nových technických objektů a jejich inovací - je větší snaha usnadnit si práci a vyrábět více zboží.
Inovační zisk je dána také vztahem společnosti k technice a jejím hodnocením. Tento vztah je určován např. ekonomickou výhodností, vlivem techniky na životní prostředí, bezpečností provozu technických zařízení atd. V současné době převládá negativní postoj části společnosti k technice, který je výrazně ovlivněn ekologií a roste odpor vůči další technizaci. Následkem toho se prosazuje co nejmenší vliv výroby a provozu technických objektů na životní prostředí.
Inovační zisk z inovace technického objektu je především určován:
a) co nejmenšími náklady na výrobu technického objektu
b) co nejlacinějším provozem technického objektu.
Tato dvě hlediska mohou působit mnohdy protichůdně, např. některá zlepšení, která usnadňují provoz, se mohou ve výrobě projevit jako její zdražení a naopak. V takovémto případě je nutno tuto inovaci posoudit kvantitativně.
2. Přirozená ochrana inovačního zisku
Přirozená ochrana inovačního zisku je doba, kterou konkurenti potřebují k napodobení původní inovace například imitací (okopírováním) nebo vlastním opakovaným vývojem. Inovační zisk stimuluje rozšiřování původní inovace, protože o inovační zisk se chtějí podělit i konkurenti. Tímto se však může stát, že náklady na vytvoření inovace u jejího původce nejsou pokryty inovačním ziskem, i když je inovace celospolečenským přínosem.
3. Právní ochrana inovačního zisku
Z důvodů popsaných v předešlé kapitole byla vytvořena právní ochrana inovací. Hlavním úkolem právní ochrany inovací je tedy zvýšení inovačního zisku, což způsobuje, že vzniká motivace k vytváření náročnějších inovací vyšších řádů.
Právní ochrana inovací funguje v praxi tak, že zákonem zakazuje jiným výrobcům vyrábět uvedenou inovaci bez souhlasu majitele patentových práv. Vlastník inovace si musí tedy dát inovace patentově chránit u příslušného patentového úřadu. Stát musí vytvořit „patentový zákon“ a potřebnou infrastrukturu, tj. systém patentových zástupců a patentového úřadu. V případě sporů se zapojují i advokáti a soudy.
Inovační zisk tedy stimuluje rozšíření uvedených inovací formou legální tj.licencí (s licenční smlouvou) nebo i formou nelegální tj. imitací (okopírováním a obejitím případných patentů).
V současné době je nejrozšířenější ochrana patentem nebo užitným vzorem (jinak řečeno „malým patentem“). Patent má platnost dvacet let, užitný vzor osm let. Za tuto dobu by se měla inovace zaplatit.
4. Inovační zisk při výrobě technického objektu
Inovační zisk při výrobě technického objektu spočívá v tom, že se uspoří náklady na výrobu technického objektu. Anebo ( a to při vyšších řádech inovací) je natolik hospodárný nebo výkonný, že se může prodat za větší cenu. Čili zisk z výroby je v obou případech vyšší. Při nejvyšších řádech inovací pak technický objekt uspokojuje takovou potřebu společnosti, která dříve nebyla uspokojována vůbec.
5. Inovační zisk při provozu technického objektu
Dále se do požadavku po co nejekonomičtějším provozu zahrnuje i požadavek co nejlacinějších oprav technického objektu (jak periodických, tak neplánovaných).
Tento požadavek bývá též zdrojem dalších inovací.
Požadavek po co nejlacinějším provozu se tedy dále dělí na:
aa) co nejlacinější "čistý" provoz
1.co nejmenší spotřeba energie a provozních materiálů
2.co nejmenší potřeba obsluhy (snaha po automatizaci)
bb) co nejlacinější opravárenství
1.jednoduše demontovatelné agregáty, konstrukční uzly, normalizace, konstrukce modulů a pod.
2.co nejmenší ostatní investice do opravárenství (mechanizace a automatizace oprav, renovace náhradních dílů atd.)
3.co nejdelší prodlevy mezi opravami
cc) co největší bezpečnost provozu stroje a co nejmenší znečistění životního prostředí.
Z uvedeného výčtu se jeví jako důležitější věnovat při vývoji technického objektu více pozornosti požadavku po co nejekonomičtějším provozu, i když konstrukce technického objektu nebývá tak těsně svázána s provozem objektu jako je svázána s jeho výrobou.
Vliv inovačního zisku na vývoj technického objektu bývá uplatňován též prostřednictvím autora inovací technických objektů. Autor je jedinec s větším nebo menším nadáním, avšak nezasahuje do vývoje techniky jako celku tak, aby ji zásadně ovlivnil. Jinak řečeno, když doba uzraje, když jsou vytvořeny všechny podmínky pro vznik a uplatnění nějakého vynálezu, vynálezce se dříve nebo později objeví. Jedinec tedy podle svého nadání, píle a jiných schopností vývoj technického objektu buď urychlí, nebo zpomalí, avšak jeho vliv na celkový vývoj techniky je minimální.
6. Vliv údržby a kontrol
Výrazný pokrok v technice, který umožňuje provozovat zařízení efektivněji, laciněji, je především:
a)      pokrok v teorii únavy materiálu, tečení (creepu) a lomové mechaniky do té fáze, že umožňuje její využití v uvedené problematice
b)      výrazný pokrok v informatice a počítačových technologiích umožňující snímat a zpracovat dostatečný počet dat sledujících zbývající životnost zařízení
c)      zavedení do praxe akustické emise, umožňující identifikaci rozvoje porušení tlakového zařízení
d)      rozvoj nedestruktivních zkušebních metod, především ultrazvuku
Hlavní tlak na změny je však zlevnění provozování technických objektů, které výše uvedené předpoklady umožňují.
            Metoda pro určení životnosti technického objektu, metoda pro určení intervalu technických kontrol a periodických oprav je na www.reliability.estranky.cz.
 
Ideologický a mocenský tlak
             I ideologický a mocenský tlak přispívá k iniciaci inovace. Zvláště stavby a zbraně jsou k tomuto náchylné.
             Jako příklad ideologického tlaku je možné chápat například kostely, a to od těch románských, až k nejmodernějším. Vývoj tohoto technického objektu přispěl, kromě jiného k výrazným inovacím ve stavebnictví.
             Ze stavebnictví je nutno také zmínit vývoj opevnění a pevností, která též patří do této kapitoly. Sem patří hrady, pevnosti jako např. Josefov a i naše pohraniční opevnění budované před 2.světovou válkou. Uvedené přispělo též k výrazným inovacím ve stavebnictví.
              Vývoj zbraní je podporován jak inovačním ziskem tak mocenským a ideologickým tlakem. Tento tlak vzrůstá zejména během války, proto v tomto období bývá výrazný technický rozvoj. 
               Také v plánované výrobě států vedených jednou, nejčastěji komunistickou, stranou je ideologický a mocenský tlak na inovace výraznější než tlak způsobený inovačním ziskem.
               Mohli bychom však uvést více příkladů.